HOMECHRONOLOGIEGEOGRAFIEPOSTAVYUDÁLOSTIOBRAZYPOJMYZDROJE
POJMY POJMY

ANDŽIN
Kormidelník - přezdívka prvního angličana v Japonsku, Williama Adamse.

BUGJÓ
Vysoce postavený samuraj, pověřený správou některých záležitostí císařství. Poprvé se toto jméno objevilo během éry Kamakura (794-1185) a jeho význam se postupně měnil. Mezi nejznámější patří 5 bugjó Hidejošiho Tojotomi nebo různí bugjó šógunátu Edo. V dalším významu může být výraz bugjó chápán jako pojmenování funkce ministra ve vládě, starosty velkého města nebo ragionálního guvernéra. Příklad: Kandžó bugjó - ministr financí, Edo-mači bugjó - starosta Tókja, Hakodate bugjó - guvernér Hókkaida.

DAIMJÓ
Vazal, pán provincie, doslova "Velké jméno". Japonský šlechtic formálně podřízený japonskému císaři, jinak nezávislý pán. V období Sengoku docházelo mezi jednotlivými daimjó ke krvavým bitvám o území. Daimjó byl vůdce rodinného klanu, jehož členové stáli v hierarchii provincie nad ostatními pánovými vazaly. Mezi nejznámnější daimjó Sengoku patřili např. Nobunaga Oda, Iejasu Tokugawa, Hidejoši Tojotomi, Šingen Takeda, Kenšin Uesugi, Motonari Móri, Soun Hódžó a další.

Termín Daimjó se v 15. a 16. století používal pro pána, kterému náleželo několik provincií, několik okresů, v některých případech několik vesnic. Občas je tento pojem nesprávně používán jako dřívější označení pro Šúgó nebo úplně za Šúgó zaměňován. V tom samém období byl někdy termín Šúgó-dajmjó použit pro vládce s rostoucí nezávislostí do poloviny 14. století a termín Šúgó pro tu samou fukci do roku 1560. V období Edo je termínem Daimjó označován pán, který vládl zemi s výnosy většími než 10000 koku.

DAJDŽÓ DAJDŽIN
V moderním významu se tak označuje ministerský předseda. V souvislosti s érou Sengoku jde o titul "Nejvyššího ministra státu", nejvyšší titul, který mohl být získán od císařského dvora.

KAMPAKU
Japonsky "Bílá zábrana".
Úřad regenta nebo vrchního kancléře dospělého císaře. Tento post byl vytvořen v éře Heian (794-1185), a byl obsazován členy klanu Fudžiwara. Oficiálně zástupce úřadu vykonával pokyn císaře, fakticky však regent zpodobňoval vrchní autoritu (až do období obnovení moci císaře v éře Meidži). Prvním držitelem úřadu byl Motocune Fudžiwara.

KANDAKA
Daňový systém založený na zhodnocování měděných mincí - kanů; placení daní penězi.

KOKUDAKA
Daňový systém založený na platbě rýží (jednotka koku).

NAIDAIDŽIN
Pán/správce tajné pečeti.

SEPPUKU
Specifický způsob vlastní fyzické likvidace - sebevraždy (obrázek). V západní kultuře je používán nepřesný termín hara-kiri, který má spíše vulgární podtext a nebyl nikdy samuraji používán.
První zmínky o seppuku najdeme v pozdějším období 12. století, kdy takto odešli Tamemoto Minamoto a Jorimasa Minamoto. Původní motivy pro spáchání seppuku byly ryze praktické. Od nepaměti se považovalo za vhodné, aby voják zemřel v boji. Setnutí hlavy se proto považovalo za vrcholný způsob, jak čestně opustit tento svět. Protože však ten, kdo se rozhodl dobrovolně (ať už pod tíhou okolností nebo z jiného důvodu - viz níže) odejít, neměl možnost si sám hlavu useknout, řešením se stalo otevření břicha. K tomu sloužil samuraji kratší z jeho dvou mečů - Wakizaši (společník).
V období Edo se seppuku stalo plnohodnotným rituálem s prvky víry Šintó. Svědci obřadu se posadili na jednu stranu od samuraje, který se rozhodl pro seppuku. Asi jeden metr za klečícím samurajem, po jeho levé straně, se postavil kaišakunin (Druhý). Kaišakunin byl zpravidla blízký přítel samuraje a setnutím hlavy mu měl pomoci od šílené bolesti, kterou si samuraj způsobil otevřením břicha. Odmítnutí této poslední služby samurajovi se považovalo za velice ostudné.
Když byl samuraj připraven, rozvázal si kimono, propích si břicho na levé straně a pokračoval ke straně pravé. Po té samuraj wakizaši vrátil zpět do rány a pokračoval pohybem odspoda nahoru (kirioróši). Mnoho samurajů k druhé části seppuku vůbec nedospělo, jelikož je přemohla bolest. Práve v tomto okamžiku přichází na řadu kaišakunin a samuraje stíná. Do úplného konce vykonané seppuku, tj. provedení obou řezů, se nazývá džúmondži

Seppuku se podle příležitosti, u jaké bylo provedeno, dělilo na tři kategorie:

Džúnši
Jednalo se o akt následování pána ve smrti. Posledním slavným případem se stalo džúnši generála Maresua Nogi, který v roce 1912 následoval ve smrti svého pána, císaře Meidži.

Kanši
Seppuku jako pokárání svého pána. Používalo se v případě, kdy všechna ostatní upozornění na nevhodnost pánova chování selhala. Samuraj nikdy nemohl výčitky projevovat přímo. Snad nejzářnější příklad kanši provedl Nakacukasa Kijohide Hirate, který tak učinil roku 1553 jako nesouhlas s chováním svého pána, Nobunagy Ody.

Fúnši
Ukončení svého života jako výraz znechucení nastalou situací.
Vůbec posledním známým případěm, který by se dal charakterizovat jako Kanši (případně Fúnši) bylo seppuku spisovatele a dramatika Mišimy Jukia, který 25. listopadu 1970 spáchal seppuku před ústředím Japonských sebeobranných sil, když velitelé odmítli vyslyšet jeho řeč o nutnosti znovunavrácení hrdosti japonské armádě (podle článku 9 japonské ústavy Japonci nesměli provozovat útočnou armádu a účastnit se zahraničních konfliktů).

Sókocu-ši
Sebelikvidace v bezvýchodné situaci. Příkladem může být seppuku generála Takedových vojsk, Kansukeho Harujuki Jamamota, který těžce raněný provedl seppuku v obleženém hradě.

Odkazy k tématu na internetu:
Kjúba no Miči
The Gaijin Gleaner - A Practical Guide ;)
Artelino
Rat's Nest - The Fine Art of Seppuku
...a trochu humorně

ŠÚGÓ
Provninční vládci spojovaní s šógunátem Minamoto v devadesátých letech 11. století a důležitá část vlády Bakufu během trvání války Ónin (1467-1477). Mnoho starších rodů šúgó byly boji ve válce Ónin oslabeno a vytlačeno nebo zničeno během éry Sengoku. Během éry Kamakura byli šúgó silně závislí na vůli Bakufu. Bojovali s rebely a dohlíželi nad aktivitami provinčních Džitó. V hrubém překladu můžeme slovu šúgó rozumět jako pojmu protektor, ochránce. V éře Ašikaga-Muromači šúgó měli na starost rozsáhlá území provincií. Termín šúgó lze nalézt v záznamech do roku 1560 v několika provinciích (např. Sacuma).

TAIKO
Regent Kampaku, který odchází do penze.

Vyrobil a aktualizuje microElephant®, © 2004
Všechny fotografie, obrázky a texty jsou chráněny autorskými právy.